Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Deathmetalové kvarteto z čilského hlavného mesta existuje od roku 2012, na konte má dve demá, EP a debutový album z 25. apríla tohto roku. Zložili a nahrali ho Pablo Cortés (basgitara), Daniel Poblete (gitary), Cristopher Zapata (bicie) a vokalista Alejandro Cruz, ktorý ako Nyarlathotep od roku 2010 hrával na gitaru u známych uctievačov Lovecraftovho diela UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN. V Čile má death metal dlhú tradíciu, o miesto sa začal hlásiť už v 2. polovici 80. rokov a tamojšia scéna mala istý zvuk aj v dávnych časoch celosvetového tape tradingu. Neprekvapí teda, že mnoho mladších skupín sa vo svojej tvorbe takisto inšpiruje starým surovým a značne ponurým podaním žánru. Desať skladieb na albumovej prvotine SUPPRESSION prináša hromové náklepy striedané s duniacimi strednými a temperamentnými rýchlejšími pasážami. Ide v podstate o kov smrti z doby, kedy sa začal prikláňať k čo najrýchlejším tempám a brutálnejšiemu vyzneniu, ktoré však pracovalo aj s istou komplexnosťou.
Na rozdiel od mnohých ich krajanov ctiacich staré časy tu inšpiračnými zdrojmi nie sú MORBID ANGEL alebo INCANTATION. Osobne v týchto harmóniách, riffoch a atmosférach počujem skôr odkaz death metalu, aký hrali vo Švédsku CARBONIZED, THERION alebo LIERS IN WAIT, do istej miery zvláštny, technický a nabitý surrealisticky temnou atmosférou s dávkou psychedélie. Tam, kde Alejandrovmu hlavnému vokálu, pripomínajúcemu van Drunena v PESTILENCE, odpovie nepríčetné zavýjanie, mi príde na um aj debut nórskych CADAVER. Tento odkaz SUPRESSION spracovávajú s dôrazom na intenzitu, ale aj technickú a kompozičnú vyspelosť a v tomto smere treba spomenúť tiež bohatú, výraznú a nápaditú hru basgitary, ktorú dobre počuť a ukazujú sa v nej ďalšie inšpiračné zdroje, tentokrát z Floridy. Na ATHEIST a CYNIC z 1. polovice 90. rokov sa skrátka nezabúda a celkovo túto syntézu dvoch prístupov v novom šate, ktorej výsledkom je potešiteľne zaujímavý deathmetalový materiál, vítam.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.